Jdi na obsah Jdi na menu
 


Dárek

1. 6. 2010

Dárek

Přesně dneska to bude deset let, co jsme se dali dohromady a stále jsme spolu. Pamatuji si, jak jsme se poprvé potkali.

Byl krásný slunečný den a já měl jít do své nové školy. Ne že by se mi v té staré nelíbilo, ale moje máma dostala výbornou pracovní příležitost. Nejdřív ji však kvůli mně nechtěla vzít, ale nakonec jsem ji přemluvil a my se ze Suny přestěhovali do Konohy.

Pamatuji si, že jsem se docela těšil na svoje nové spolužáky. Strašně rád jsem maloval (přímo jsem to miloval!), a protože jsem v Suně chodil na uměleckou školu, tak jsem na ní samozřejmě měl chodit i v Konoze.

„Takže, tady máš rozvrh a budeš chodit do 2.Z,“ řekla mi blondýna s dvěma culíky, která byla ředitelkou školy. Ještě mi popřála hodně štěstí a já se zvoněním opustil ředitelnu. 

Asi tak po desetiminutovém usilovném hledání jsem konečně našel třídu, kde jsem měl mít hodinu japonštiny. Zaklepal jsem na dveře a vstoupil do třídy.

„Konnichi wa,“ řekl jsem a podívalo se na mě asi tak jedenáct páru očí i s těmi senseiovými. „Ty musíš být ten nový student,“ konstatoval šedovlasý sensei s jizvou na levém oku a já jenom přikývnul. „Jsem Hatake Kakashi, tvůj sensei na japonštinu, a také jsem tvůj třídní, takže kdyby něco, tak můžeš přijít za mnou,“ oznámil a pokynul mi, abych se třídě představil. „Watashi wa Uzumaki Naruto desu,“ řekl jsem a na všechny se usmál. „Vidím Naruto, že základy umíš,“ řekl Kakashi-sensei a pousmál se.

Po hodině japonštiny jsem měl mít dvě hodiny malování, ale když jsem se chtěl přesunout do učebny vyhrazenou pro malování, tak jsem nemohl, protože se kolem mého stolu utvořil hlouček lidí a všichni se se mnou začali seznamovat. Ne že by mi to vadilo, ale na to malování jsem se hodně těšil a navíc jsem nechtěl přijít pozdě do hodiny v případě, že bych to zase nemohl najít.

Nakonec jsem celých deset minut přestávky prokecal se svými novými spolužáky a s pár se i skamarádil.Nejvíc jsem se však skamarádil s klukem, který se jmenoval Kiba.

Do třídy jsem se sice přesouval asi až minutu před zvoněním, ale vůbec mi to nevadilo, protože jsem šel společně s Kibou, takže jsem neměl žádnou šanci zabloudit.

Na tuhle hodinu jsme měli Kurenai-sensei, která nám řekla, že v dnešní hodině se budeme věnovat hornímu lidskému tělu a dokonce si na to přivedla jednoho studenta, který na této škole studoval modeling. „Sasuke, stačí, když si sundáš jenom horní část oblečení a sedneš si na přichystanou židli,“ řekla mu Kurenai-sensei a on tak učinil. „Takže máte na to dvě hodiny, tak se dejte do práce,“ oznámila nám a každý se pustil do malování.

Ve chvíli, kdy jsem se podíval na toho kluka, abych si ho pořádně prohlédl, zastavil se mi dech. Vypadal nádherně. Jeho hruď byla vypracovaná, ale ne moc, tak akorát. Jeho havraní vlasy trčely do všech stran, ale nejvíc mě na něm zaujaly ty jeho temné oči, v kterých jsem se ztrácel. V tu chvíli jsem věděl, že tenhle kluk…že tenhle Sasuke, kterého znám teprve ani ne patnáct minut mi ukradl srdce.

Od toho dne, kdy jsem Sasukeho potkal poprvé, se toho hodně změnilo. Připadá mi to, jako kdyby to bylo včera, kdy jsem měl první hodinu malování na nové škole, měl ho namalovat a v tu chvíli , kdy jsem ho uviděl, jsem se do něj zamiloval. Ano, opravdu se toho od té doby změnilo hodně. Nejdřív jsme byli rivalové, později přátelé, poté milenci, ale nakonec jsem spolu skončili jako životní partneři a majitelé jednoho bytu a postele.

A tohle je přesně ta situace, která se stala před deseti lety. Tenkrát jsem slavil svoje osmnácté narozeniny, na které jsem pozval všechny své kamaráda a samozřejmě i Sasukeho. V tu dobu jsme mi dva byli pouze milenci a nikdo nevěděl, že spolu něco máme. Pro všechny jsme my dva byli pouze přátelé. Ale tenkrát se Sasuke rozhodl, že tohle všechno změní a před všemi hosty mi řekl, že mě miluje a chce se mnou chodit. V tu chvíli jsem nevěděl, co mám dělat, ale Sasuke to vyřešil za mě. Chytl mě za pas, přitáhl si mě k sobě blíž a políbil mě. Poté se ode mě odtrhl a já ho s radostí objal. V tu chvíli jsem byl nejšťastnější na světě, ale to jsem nevěděl, co mě ještě čeká.

Jak říkám, dneska je to deset let, co jsme my dva spolu a já slavím své dvacáté osmé narozeniny. A tak jako tenkrát i dnes pořádám velkou oslavu pro své známe.

„Ale proč, Sasuke? Proč na tu oslavu nepůjdeme zároveň? Proč teď někam odcházíš se Sakurou a ani mi nechceš říct kam?“ ptám se ho se strachem. „Prostě mám něco důležitého, a proto tam dojdu později, tak to pochop,“ řekl mi úplně klidným tónem. „Tak něco důležitého, jo? A proto s tebou jde Sakura! To ti tak budu věřit, Sasuke,“ to už jsem na něj mluvil s hysterií v hlase. „No tak Naruto, uklidni se, nic se neděje,“ řekl mi a tím mě vážně dostal. „Tak neděje, jo? Ty místo toho, abys se mnou šel na oslavu, tak jdeš někam se Sakurou a ani mi nechceš říct kam! A na tohle všechno mi řekneš, že se mám uklidnit? Ty už mě snad ani nemiluješ, Sasuke,“ zařval jsme na něho a vyběhl z naše domu ignorujíc jeho volání.

Když jsem doběhl do parku a sedl si na lavičku, spustil se mi z očí potok slz, který jsem až do teďka potlačoval. Vůbec jsem nevěděl, co mám dělat. Měl jsem strach, že Sasuke mě už opravdu nemiluje, a že mě opustí a začne žít s tou Sakurou. Hrozně moc jsem ho miloval a nevěděl, co bych si bez něho počal.

Nevím, jak dlouho jsem seděl na té lavičce, ale když jsem zjistil kolik je hodin, zbývala necelá hodina do oslavy. Vůbec se mi nikam nechtělo a něco slavit už vůbec ne, ale nic jiného mi nezbývalo. Nechtěl jsem nechat všechny čekat, a tak jsem šel domů, kde jsem se převlíknul a nahodil úsměv, aby nikdo nic nepoznal.

Oslava už začala a hosté začali přicházet. Každý pár nebo jednotlivec mi vždy předal nějaký ten dárek s přáním všeho nejlepšího.

Když se mě někdo zeptal, kde je Sasuke, tak jsem mu řekl, že si musel něco důležitého zařídit, a že přijde později a při tom jsem se snažil chovat úplně normálně, jako kdyby se nic nedělo.

Asi tak po hodině Sasuke opravdu přišel a po jeho boku přišla i Sakura a oba dva se usmívali. Vůbec jsem nevěděl, co si o tom mám myslet.

Ve chvíli, kdy ke mně Sasuke přišel a políbil mě, všichni hosté utichli a podívali se na nás.

„Naruto, je mi líto, co se mezi námi dneska odehrálo. Ty víš, že miluji tebe a ne někoho jiného. Ale já nevěděl, co ti mám koupit k tvým narozeninám. Potom mě sice něco napadlo, ale potřeboval jsem poradit, a tak jsem poprosil Sakuru, která byla ochotná mi pomoct,“ říkal mi a já si začal uvědomovat, jaký jsem byl nejspíš hlupák. „Chtěl bych ti Naruto, popřát hodně štěstí a zdraví do života, a taky bych se tě na něco chtěl zeptat,“ říkal mi a při tom si klekal na jedno koleno. „Naruto Uzumaki,“vyslovil moje jméno s takovou něžností, jak to dokáže jenom on, „vzal by sis mě za muže?“zeptal se mě a otevřel krabičku, ve které se leskl zlatý kroužek.

V té chvíli bylo v místnosti takové ticho, že snad ani nikdo nedýchal, jak čekali, co odpovím. Nečekali však moc dlouho a já se na Sasukeho usmál a řekl jsem to jedno slovo, „Ano.“ Myslím, že Sasukemu v té chvíli spadl kámen ze srdce, protože i on se usmál, stoupl si znovu přede mě, chytl mě za ruku a na prsteníček mi navlíknul zlatý kroužek.  Potom jsme se na sebe oba usmáli a znova se políbili za tleskání všech hostů.

Svatba se pořádala asi tak dva měsíce po oslavě. Pozvali jsme tam všechny své známe, a potom, co jsme si oba dva řekli své “ano“ a políbili se, místnost propukla v jeden velký jásot a všichni tleskali a přáli nám hodně štěstí. Od té doby jsem se Sasukem ještě šťastnější než jsem byl před tím.

 

KONEC

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

SONP

(Mizore-chan, 29. 6. 2010 19:16)

máš u mě diplomek za třetí místo v SONP

***

(Jana(http://mujutajenysvet.blog.cz/), 24. 6. 2010 15:58)

romantický, nýdherně napsaný, nevím co jiného dodat

SONP

(Mizore-chan, 20. 6. 2010 13:19)

Je mit moc líto ale bohužel jsi vypadla
SNOP:
http://tymseven-forever.blog.cz/1006/sedme-kolo-sonp-vysledky-sesteho-kola

........

(Iruka sensei, 16. 6. 2010 16:23)

Jashine, to bylo tak romantický XD

SONP

(Mizore-chan, 13. 6. 2010 15:46)

http://tymseven-forever.blog.cz/1006/seste-kolo-sonp-vysledky-pateho-kola

:)))))

(nina58, 7. 6. 2010 19:48)

Jéé,to bylo sugoi.Fakt dobře napsaná FF:)

porsím o hlásek

(Mizore-chan, 5. 6. 2010 15:51)

HLASUJ PRO MĚ PROSÍM ZDE
http://napo-povidky.blog.cz/1006/hlasovani-do-sonb-1-kolo

SONP

(Mizore-chan, 5. 6. 2010 15:48)

http://tymseven-forever.blog.cz/1006/pate-kolo-sonp-vysledky-ctvrteho-kola
to byla kawai, ale kawi povídka!!!

...

(Ewandy, 5. 6. 2010 10:46)

jj moc povedená začínáš se do toho dostávat, viš jak to myslím :D:D ;)

...

(Solet, 3. 6. 2010 20:01)

jak už jsem říkala, super :-)

...

(Eclair , 1. 6. 2010 22:21)

jsem ráda, že se ti líbila:-)a nemáš vůbec zač:D

...

(terkic, 1. 6. 2010 22:17)

kujuuu mooc:) byla to moc pěkná povídka, děkuji za krásný dárek:)

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA